Games Workshop, Strana 5

Kazatel na pojízdné houpačce s kadidelnicí velikosti vozíku. Krysí inženýrství v celé své děsivé kráse.

Vůdce, který si vyslouží místo skutky, ne rodokmenem. To je jediná forma dědictví, kterou beru vážně.

Muž, který celý život hledá relikvie po ztraceném mistrovi. Chápu ho víc, než bych chtěl přiznat.

Kovář a válečník v jedné osobě – to je kombinace, kterou uznávám bez výhrad. Salamandry snáším ze všech lidí nejlíp.

Pancíř tak tlustý, že mu odpustím i ten nesmyslný název. Konečně tank, který někdo stavěl s ohledem na to, že ho bude někdo střílet.

Bolter, poctivá zbroj a víra vedená jako součást výstroje. Palebná disciplína výborná, přístup k vlastnímu riziku žalostný.

Malí, hlasití a překvapivě užiteční, když jde o odklízení sutin. Kdyby dostali pořádné nářadí, byla by z nich obstojná parta.

Zelenáči, kteří objevili pancíř a hned se do něj zamilovali. Kvalita plechu mizerná, nadšení bohužel neomezené.

Vyměnil duši za křídla a svaly. Nechci soudit, ale úrok u takové půjčky bývá nemilosrdný.

Chodící pevnost s posádkou jednoho jediného člověka. Krásný kus strojařiny, ale ta bilance pilot/tunáž by neprošla ani u nejmírnějšího Kâhla.

Chlapi s plamenomety plus všechno, čím je nabarvit. Rozumný balíček – ten, kdo ho sestavil, uvažoval jako zásobovač, ne jako obchodník.

Uzavřít starce do stroje a nechat ho válčit dál – slušný nápad, jen pár tisíc let za našimi Ancestor Cores. Pancíř poctivý, obě paže osazené něčím, co střílí. To se dá schválit.