Games Workshop, Strana 6

Pojízdné dělo, které vypálí jednou – a tam, kam mířilo, už potom nic nestojí. Jednoúčelový stroj v tom nejlepším smyslu.

Transportér starý deset tisíc let, který pořád jezdí. Nenávidím jeho posádku, ale konstrukci musím pochválit.

Démon, který kuje zbraně pro ostatní démony. Kovář bez cti je pořád kovář – a to mě štve nejvíc.

Kompletní záznam o národu, který si nechal vyrobit nesmrtelnost a zapomněl, proč ji chtěl.

Měsíčník s pravidly, návody a novinkami. Číslo 526.

Barvy a nářadí bez modelů. Pro toho, kdo už plast má a zjistil, že s nehtem a fixou to nepůjde.

Dvě celé armády, terén, pravidla a deska. Kdo chce začít pořádně a hned, začne tady – všechno ostatní je splátkový kalendář.

Čtrnáct kusů zlata na stráži jedněch dveří. Materiálově nejdražší směna v celé galaxii.

Dvacet jedna elegantních válečníků, kteří umírají hrozně pomalu a rozvláčně. Rychlost mají, trpělivost nikoli.

Osmnáct kusů hladu v plastové podobě. Nemají evidenci, nemají ledger, nemají důvod – jen apetit.

Konečně někdo, kdo počítá. Kin nechodí do války z pomsty ani z víry – jdeme tam, protože se to vyplatí, a tahle bedna je nejlepší doklad toho, co dokáže pořádná dílna.

Pán na démonickém oři, hrst zrádců a dvacet kultistů jako spotřební materiál. Bilance nákladů na jednotku je u nich bohužel výborná.

Dělostřelectvo, pancíř a pěchota v jedné bedně. Konečně někdo počítal – tohle je nejlepší poměr kovu k penězům, co Astra Militarum nabízí.

Pavouk s dělem, kterému někdo dal duši. Skvělá strojařina zničená naprosto zbytečnou démonologií.

Kazatel na pojízdné houpačce s kadidelnicí velikosti vozíku. Krysí inženýrství v celé své děsivé kráse.

Dvě malé party, jedna ruina a spousta krytu. Nejlepší způsob, jak zjistit, jestli tě baví hrát, než koupíš celou armádu.