Games Workshop, Strana 69

Další démonický stroj, tentokrát s děly. Uznávám palebnou sílu, odmítám způsob údržby.

Elitní vlci se sbírkou trofejí, kterou nikdo neinventarizoval. Bojově prvotřídní, evidence žalostná.

Vůdce, který si vyslouží místo skutky, ne rodokmenem. To je jediná forma dědictví, kterou beru vážně.

Kovová kostra, která ovládá strach. Efektivní zbraň, ale nechal bych ji radši zamčenou ve skladu.

Muž, který celý život hledá relikvie po ztraceném mistrovi. Chápu ho víc, než bych chtěl přiznat.

Kovář a válečník v jedné osobě – to je kombinace, kterou uznávám bez výhrad. Salamandry snáším ze všech lidí nejlíp.

Rychlé, hlučné a nesnesitelně sebejisté. Rychlost je pěkná vlastnost, dokud ti nedojde vzduch.

Malá skupina, velký nepořádek. Na plánování šachty by je nikdo nenajal, na zabíjení ve tmě jsou ovšem specialisté.

Dvě obří hlavně na pásech a nic jiného. Účel jasný, konstrukce upřímná – takové stroje mám rád.

Pancíř tak tlustý, že mu odpustím i ten nesmyslný název. Konečně tank, který někdo stavěl s ohledem na to, že ho bude někdo střílet.

Kostky rozhodují o tom, co jsi špatně naplánoval. Aspoň se u toho hezky kutálejí.

Pracovní síla, která nespí, nejí a nestěžuje si – a přesně proto s ní nechci mít nic společného.

Prázdné zbroje ovládané prachem z mrtvých mužů. Elegantní řešení problému s pracovní silou, morálně naprosto nepřijatelné.

Malí, veselí a naprosto nehygienickí. Do dolu bych je nepustil ani za výkupné.

Zlatá zbroj, kopí a doživotní směna u jedněch dveří. Řemeslně bezchybné – jen ta pracovní náplň by u nás neprošla.

Poctivá zbroj, poctivé sekery, naprosto zvrácená motivace. Kdyby pracovali pro nás, měli bychom o dvě šachty víc.