Imperium, Strana 16

Čtrnáct kusů zlata na stráži jedněch dveří. Materiálově nejdražší směna v celé galaxii.

Dvacet jedna vlků v lidské kůži. Halasní, chlupatí a v boji zblízka nepříjemně efektivní – to bych o nich řekl i před soudem.

Devatenáct kněží se šroubovákem. Uctívat stroj místo toho, aby ses ho naučil opravit – typická zkratka.

Devatenáct rytířů, kteří mají v knihovně víc tajemství než v arzenálu zbraní. Já vedu knihu křivd, oni knihu výmluv.

Devatenáct fanatiků s meči a řetězy. Když jim dáš cíl, nepotřebují mapu ani zásoby – jen směr.

Dvacet pět mužů a koní z běžné výroby. Nejsou nejlepší, ale je jich hodně a dají se nahradit – to je funkční model hospodaření.

Sedmnáct kusů stříbrné zbroje se specializací na démony. Úzký obor, zato v něm nemají konkurenci.

Otevřená korba, těžký stubber a jediný úkol – dovézt chlapy na místo a vrátit se pro další. Přesně ten typ stroje, který vyhrává války, a nikdo o něm nenapíše píseň.

Štíty a energetické meče – konečně někdo, kdo pochopil, že krytí je součástí výbavy, ne slabost.

Pistole, řetězový meč a žádný plán ústupu. Efektivní, dokud nenarazí na někoho, kdo umí kopat zákopy.

Zlatá zbroj, kopí a doživotní směna u jedněch dveří. Řemeslně bezchybné – jen ta pracovní náplň by u nás neprošla.

Nahradili si maso stroji, ale zapomněli si k tomu pořídit i rozum. Součástky ale mají prvotřídní – to se musí nechat.

Ostřelovači, kteří se schovávají a čekají. Trpělivost je ctnost horníka i střelce – tady s nimi výjimečně souhlasím.