Games Workshop, Strana 71

Dvacet jedna elegantních válečníků, kteří umírají hrozně pomalu a rozvláčně. Rychlost mají, trpělivost nikoli.

Třináct modelů, které nikdy nedělají to, co bys čekal. Rychlé, křehké a nepříjemně dobré v tom, co dělají.

Sedmnáct kusů stříbrné zbroje se specializací na démony. Úzký obor, zato v něm nemají konkurenci.

Dvacet dva chlapů, kteří se dohodli, že plán nebude potřeba. Zvláštní je, že to většinou vyjde.

Třicet dva modelů a první plastová zbroj MkIV. Kdo chce začít Horus Heresy, začne tady – všechno ostatní je dražší cesta ke stejnému cíli.

Otevřená korba, těžký stubber a jediný úkol – dovézt chlapy na místo a vrátit se pro další. Přesně ten typ stroje, který vyhrává války, a nikdo o něm nenapíše píseň.

Piráti s vytříbeným vkusem a nulovým smyslem pro dlouhodobé plánování. Kořist jim vydrží přesně do další zábavy.

Třicet sedm kusů kovu, které nepotřebují jíst, spát ani platit. Kdyby nebyli tak posedlí dobýváním, byla by z nich ideální směna.

Hmyz v průmyslovém množství. Nemá jediný nýt a přesto to funguje – nejvíc znepokojivá věc v celém katalogu.

Dvě malé party, jedna ruina a spousta krytu. Nejlepší způsob, jak zjistit, jestli tě baví hrát, než koupíš celou armádu.

Pracovní síla, která nespí, nejí a nestěžuje si – a přesně proto s ní nechci mít nic společného.

Prázdné zbroje ovládané prachem z mrtvých mužů. Elegantní řešení problému s pracovní silou, morálně naprosto nepřijatelné.

Malí, veselí a naprosto nehygienickí. Do dolu bych je nepustil ani za výkupné.

Štíty a energetické meče – konečně někdo, kdo pochopil, že krytí je součástí výbavy, ne slabost.

Pistole, řetězový meč a žádný plán ústupu. Efektivní, dokud nenarazí na někoho, kdo umí kopat zákopy.

Zlatá zbroj, kopí a doživotní směna u jedněch dveří. Řemeslně bezchybné – jen ta pracovní náplň by u nás neprošla.